Norma DIN 125A popisuje ploché podložky, které jsou jedním z nejčastěji používaných typů podložek v průmyslu a stavebnictví. Tato norma specifikuje rozměry a technické požadavky na tyto podložky, které jsou navrženy tak, aby rozložily tlak na povrchu a zajišťovaly pevnější a bezpečnější spojení mezi šroubem nebo hmoždinkou a materiálem, do kterého jsou upevněny.

Hlavní charakteristiky podložek dle normy DIN 125A:

1. Tvar: Podložky dle normy DIN 125A mají kruhový tvar a jsou ploché, bez jakýchkoli vyvýšených okrajů.

2. Velikost: Rozměry podložek jsou standardizované a odpovídají různým průměrům šroubů nebo hmoždinek.

3. Materiál: Podložky DIN 125A jsou vyráběny z různých materiálů, jako je ocel, nerezová ocel, měď, hliník atd. Výběr materiálu závisí na konkrétním použití a požadavcích na odolnost proti korozi.

4. Povrchová úprava: V některých případech mohou být podložky podle normy DIN 125A nabízeny s různými povrchovými úpravami, jako je zinkování nebo pozinkování, které slouží k ochraně proti korozi.

5. Univerzálnost: Podložky dle normy DIN 125A jsou univerzálním typem podložek, které lze použít pro širokou škálu aplikací, od průmyslových konstrukcí až po běžné domácí opravy.

Díky standardizovaným rozměrům a technickým požadavkům jsou podložky dle normy DIN 125A spolehlivým a běžně používaným spojovacím prvkem. Jsou ideální pro rovnoměrné rozložení tlaku a minimalizaci deformací materiálu v místě upevnění. Při používání podložek je důležité dodržovat správnou velikost a kompatibilitu s použitými šrouby nebo hmoždinkami, aby bylo dosaženo optimálního spojení a stabilita konstrukce.